O jaké sociální dávky se dá žádat při ztrátě zaměstnání

Krize připravila v Česku o práci již desítky tisíc lidí. Ztráta zaměstnání ohrožuje i další zaměstnance. Přinášíme přehled, o jaké sociální dávky je možné při ztrátě pracovního místa požádat, aby propad příjmů v domácnosti nebyl tak citelný. Na všechny dávky ovšem nevzniká nárok ihned

Krize připravila v Česku o práci již desítky tisíc lidí. Ztráta zaměstnání ohrožuje i další zaměstnance. Přinášíme přehled, o jaké sociální dávky je možné při ztrátě pracovního místa požádat, aby propad příjmů v domácnosti nebyl tak citelný.

Nový systém sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti se snaží motivovat lidi, kteří přijdou o práci, aby si začali hledat novou. Jejich první kroky by proto měly vést na úřad práce, a to na příslušnou pobočku podle místa trvalého pobytu. Zde každému registrovanému uchazeči o práci pomohou s hledáním nové pracovní příležitosti. Pracovní úřad očekává, že si lidé začnou hledat práci také sami. Řada aktuálních nabídek se dá najít po internetu. Kdo nemá doma počítač s internetovým připojením, může využít počítače přímo na úřadech práce.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti nevzniká automaticky. Je potřeba o ni požádat a splňovat přitom několik kritérií. Na podporu například nemá nárok ten, kdo v předchozích šesti měsících přišel o práci, protože hrubě porušoval pracovní povinnosti. Podporu nezískají ani lidé, kteří ke dni, kdy jim má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, již pobírají starobní nebo plně invalidní důchod. A podporu v nezaměstnanosti nedostane ani ten, kdo nebyl v posledních třech letech alespoň 12 měsíců důchodově pojištěný, čili nepracoval, nepodnikal nebo si státní důchodové pojištění neplatil dobrovolně.

Pokud nárok na podporu vznikne, výše podpory se vypočte z průměrného
čistého měsíčního příjmu, který uchazeč pobíral v zaměstnání, o které přišel. Nejvýše se letos dá na podpoře získat 13 307 korun měsíčně.
Lidem do 50 let může úřad práce peníze vyplácet nejvýše 5 měsíců, nezaměstnaným ve věku 50 až 55 let po dobu 8 měsíců a starším nad 55 let nejdéle 11 měsíců. Od ledna platí nová zásada: čím je podpora kratší, tím je výhodnější. První dva měsíce podpůrčí doby dostává nezaměstnaný 65 procent z dřívějšího průměrného čistého platu. Další dva měsíce pobírá polovinu a po zbývající dobu 45 procent z předchozího příjmu. To má motivovat k aktivnímu hledání místa.

V případě, že ztráta práce a propad příjmů dožene rodinu na určitou hranici životního minima , může získat od státu další dávky státní sociální podpory. O ty je potřeba požádat na kontaktním místě státní sociální podpory, jež spadá pod místně příslušný Úřad práce.
 Tiskopisy, které je potřeba vyplnit, jsou k dispozici
na internetových stránkách  MPSV.


Získat se dají celkem tři druhy dávek sociální podpory:
1)
sociální příplatek (opakovaná dávka k pokrytí nákladů spojených se zabezpečením potřeb nezaopatřených dětí)
2)
příspěvek na pokrytí nákladů na bydlení
3)
přídavek na dítě (opakovaná dávka k pokrytí nákladů spojených s výchovou a výživou nezaopatřených dětí)

Jestliže příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí nepřesáhne dvojnásobek životního minima, vznikne nárok na sociální příplatek na nezaopatřené děti. Kdo si podá žádost o tuto sociální dávku letos v dubnu, tedy ve 2. čtvrtletí roku, musí doložit své příjmy za leden, únor a březen. Jakou částku rodina na děti od státu dostane, je vždy individuální. Zohledňují se i další rodinné situace, jako je třeba dlouhodobá nemoc dítěte, jeho postižení nebo to, zda o dítě pečuje osamělý rodič. Vyšší sociální příplatek mohou třeba získat také rodiny, jejichž potomek řádně studuje na střední nebo vysoké škole. Vše je ale potřeba doložit a doklady připojit k žádosti.

Při jakých příjmech vznikne nárok na sociální příplatek v úplné rodině s dětmi
Příspěvek na pokrytí nákladů na bydlení může získat rodina žijící v nájemním či družstevním bytě, ale i ve vlastním bytě či domě. Žádost musí podat vlastník bytu nebo člen rodiny, na kterého je napsaná nájemní smlouva. Doložit ale musí příjmy všech, kteří jsou v bytě přihlášeni k trvalému pobytu. Dále se dokládají výdaje za bydlení, tedy nájemné a srovnatelné náklady u vlastní nemovitosti, a dále výdaje za elektřinu, plyn, vodu, teplo či odvoz odpadu. Pokud se prokáže, že výdaje na bydlení jsou vyšší než 30 procent celkových rodinných příjmů (v Praze 35 procent příjmů), má rodina nárok na pomoc státu. Při posouzení jak vysoký příspěvek na bydlení rodina dostane, se vychází ze zákonem stanovených průměrných nákladů na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativ, dostane rodina příspěvek jen do výše těchto skutečných nákladů.

U přídavků na děti rozhodují
příjmy rodiny za předchozí kalendářní rok. To znamená, že rodina, která měla před rokem vyšší příjmy než 2,4násobek životního minima a na přídavky letos nemá nárok, je nezíská ani v situaci, kdy letos přijde o práci živitel rodiny nebo třeba oba manželé. Podat si žádost o přídavky na děti je v takovém případě nyní zbytečné, žádost je potřeba odložit až na příští rok. Přídavky jsou od roku 2008 odstupňované ve třech výších podle věku dítěte. Na dítě do 6 let činí měsíční dávka 500 korun, od 6 do 15 let 610 korun a od 15 do 26 let 700 korun.


Zdroj. www.penize.cz


 

zobrazit celý článek